
Dne 9. 10. 2026 se v ZŠ Kryry uskutečnily dvě samostatné vzdělávací besedy na téma Cesta za příběhem, určené žákům 1. A a 1. B. Obě hodinová setkání byla zaměřena na rozvoj čtenářské pregramotnosti a gramotnosti, zejména na porozumění příběhu, vnímání jeho struktury a chronologie, rozpoznávání jednotlivých motivů a rozvoj schopnosti příběh samostatně interpretovat a dále rozvíjet.
Program v obou třídách vycházel ze společné koncepce a propojoval práci s příběhem prostřednictvím rozhovoru, společného čtení, dramatizace, obrazového materiálu a vlastní výtvarné tvorby. V průběhu obou lekcí byla přítomna také třídní učitelka s asistentkou pedagoga.
Úvod obou setkání patřil vzájemnému představení a seznámení se dvěma loutkami, které se následně staly prostředníky komunikace s dětmi. Žáci loutkám vymýšleli jména a prostřednictvím jejich dialogu se zapojovali do rozhovoru o knihách, čtení a vlastních čtenářských zkušenostech. Společně diskutovali o tom, zda mají rádi knížky, zda jim doma někdo čte a na co se těší, až se sami naučí číst.
V první aktivitě žáci postupně vytahovali z látkového pytlíku různé předměty, které pojmenovávali a společně hledali jejich možné souvislosti. Vymýšleli, co by se s jednotlivými předměty mohlo stát a jak by se daly propojit do příběhu. Aktivita podporovala rozvoj slovní zásoby, představivosti, samostatného slovního vyjadřování a schopnosti vytvářet jednoduché dějové souvislosti. Žáci přicházeli s vlastními nápady a vzájemně se inspirovali.
Následovalo společné čtení krátkého příběhu z knihy. Po jeho přečtení žáci společně hledali souvislosti mezi přečteným textem a předměty, které předtím vytahovali z pytlíku. Zaměřovali se na jednotlivé detaily, rozpoznávali známé motivy a připomínali si, v jakých situacích se v příběhu objevily. Tím si procvičovali pozorné naslouchání, porozumění čtenému textu a schopnost vybavovat si důležité informace.
Další část programu byla věnována dramatizaci příběhu. Lektorka příběh znovu převyprávěla a jednotlivé části doprovázela pohyby, které žáci společně napodobovali. Prostřednictvím pohybového vyjádření si děti upevňovaly dějovou posloupnost a poznávaly, že příběh nemusí být pouze textem, který posloucháme nebo čteme, ale můžeme jej také sami prožívat a ztvárňovat.
V navazující aktivitě žáci pracovali s ilustracemi zachycujícími jednotlivé části příběhu. Společně si obrázky prohlíželi, popisovali jejich obsah, všímali si výtvarných detailů a přiřazovali je k odpovídajícím částem vyprávění. Aktivita podporovala vizuální vnímání, rozvoj slovního vyjadřování a upevňování chronologie příběhu. Žáci měli příležitost interpretovat obrazové sdělení a sdílet vlastní postřehy a představy.
Na práci s ilustracemi navázala skupinová výtvarná činnost. Žáci se rozdělili do skupin a na velký papír kreslili, co je v příběhu zaujalo, případně co by se v něm mohlo ještě odehrát. Při tvorbě spolupracovali, vzájemně si předávali nápady a inspirovali se. Někteří zachycovali konkrétní prvky z příběhu, jiní rozvíjeli vlastní představy a motivy. Po dokončení jednotlivé skupiny představily své práce ostatním a společně si je prohlédly. Aktivita umožnila dětem vyjádřit porozumění příběhu prostřednictvím výtvarného zpracování a dále rozvíjet vlastní fantazii a tvořivost.
Závěr obou setkání patřil společné reflexi prostřednictvím loutek. Žáci sdíleli, co je během programu nejvíce zaujalo a bavilo, co si zapamatovali a jaké knihy by si chtěli v budoucnu přečíst. Závěrečný rozhovor jim poskytl prostor k vyjádření vlastních dojmů a k dalšímu sdílení čtenářských zájmů.
Obě samostatně realizované lekce nabídly žákům pestré možnosti, jak se s příběhem seznámit, porozumět jeho obsahu a dále s ním pracovat. Přestože měly obě třídy odlišnou dynamiku, podařilo se prostřednictvím střídání jednotlivých aktivit zapojit žáky do společného poznávání příběhu.
V 1. A se projevila dobrá schopnost soustředění, pozorného naslouchání a spolupráce při společných činnostech. Menší počet žáků umožňoval individuálnější přístup a větší prostor pro jejich vlastní vyjádření. Výtvarná aktivita podpořila vzájemnou inspiraci a spolupráci ve skupinách.
V 1. B byla skupina od počátku velmi energická, hovorná a spontánní. Žáci přicházeli s množstvím vlastních nápadů a měli velkou potřebu zapojovat se do rozhovorů. Průběh lekce proto vyžadoval průběžné přizpůsobování tempa a usměrňování společné komunikace. Střídání poslechových, pohybových, obrazových a výtvarných činností pomáhalo udržovat jejich zájem a nabízelo různé způsoby zapojení.
Program jako celek přispěl k rozvoji čtenářské pregramotnosti a gramotnosti, zejména v oblasti porozumění čtenému textu, vnímání struktury a chronologie příběhu, rozpoznávání jeho motivů a schopnosti interpretovat a dále rozvíjet děj. Prostřednictvím společného čtení, rozhovoru, dramatizace, práce s ilustracemi a vlastní výtvarné tvorby si žáci vyzkoušeli různé způsoby práce s příběhem. Současně rozvíjeli slovní vyjadřování, představivost, pozornost, schopnost naslouchat a spolupracovat s ostatními. Setkání podpořila také jejich zájem o knihy a pozitivní vztah ke čtení.
Zpracovala: Mgr. Barbora Tichá