Cíl setkání: toto setkání bude první - základní, kde se pojmenují úplné základy úspěšné spolupráce; v budoucnu na něj může navázat jakékoliv další setkání, které se již bude věnovat konkrétní oblasti. Budou pojmenovány základní kompetence OSPODu, vydefinováni další partneři, popsána úloha OSPODu, úloha školy, příp. dalších partnerů. Forma setkání bude forma aktivního dialogu, cílem je nalezení společné cesty při řešení problému, který se týká dítěte (společné vydefinování problému, vytvoření sítě pomoci/podpory), nastavení informačních kanálů (poradenství školám v rámci řešení problému, který nespadá pod OSPOD).

Důvodem pro realizaci tohoto setkání škol s OSPODem v Žatci byla potřeba popsat a pochopit jednotlivé role obou stran v procesu ochrany dítěte, vymezení si kompetencí a nalezení řešení v rámci konkrétních kazuistik.

V poslední době se z velké části změnila personální struktura na OSPODu Žatec; kromě pí. Křenkové, která se nově stala vedoucí OSPODu a pí. Jirkovské, která se stará o náhradní rodinnou péči. Dvě místa jsou stále dlouhodobě neobsazená. Navíc od 1. ledna 2022 došlo k novele zákona.

V tomto setkání došlo k popsání role OSPODu, k popisu toho, kdy je kdo  a za co zodpovědný, jakým způsobem se kdo zapojuje. Proběhlo v rámci partnerského setkání, formou otevřené diskuze. Školy měly možnost dopředu položit otázky, které je zajímaly nebo se kterými si nevěděly rady, zároveň i OSPOD měl možnost formou otázek zmapovat situaci na jednotlivých školách.

Nejprve byly popsány role OSPODu, to, jakých dětí se to týká, jaké jsou kompetence OSPODu. Vše bylo průběžně pro názornost kresleno na tabuli, tak aby opravdu všichni měli možnost všemu porozumět.

Na základě dotazů ze škol byla připravena vymyšlená kazuistika, v rámci které bylo možno odpovědět na otázky a nastavit možný postup při řešení problému.

OSPOD vystupuje ve 3 rolích – jedná se o poradenství, kolizní opatrovnictví a veřejnoprávní ochranu. V rámci poradenství nemají kompetence, ale mohou rodinám poradit, někam je nasměrovat, něco jim zprostředkovat (např. při řešení rozvodu, přestěhování..) Toto poradenství kromě nich dělá každá nezisková organizace. Druhá role, ve které OSPOD vystupuje, je kolizní opatrovnictví  (k té dostávají pověření od okresního či krajského soudu) – to se týká dětí rodičů, kteří jsou v procesu rozvodu a rozchodu. Rolí OSPODu je provést dítě tím procesem, aby tomu porozumělo, vědělo, co je čeká – zastupují jej u soudu, tlumočí tam jeho názor, stanovisko k celé situaci – jsou procesním zástupcem dítěte. Klientem je tedy pouze dítě, oni ho pouze doprovází v rámci celého procesu. V té době se také mohou doptat přímo škol, zda např. dochází ke změnám nálad u dítěte, zda se změnil prospěch, zda dochází u dítěte k jakýmkoliv změnám. Ptají se pouze proto, aby mohli adekvátně reagovat u soudu. Je potřeba, aby v té době školy opravdu reagovaly a OSPODu poslaly příslušné odpovědi. Třetí rolí je veřejnoprávní ochrana, která je nejčastější rolí. Pracují se všemi dětmi, které jsou ohrožené (definice dle zákona). 

Pracovníci pracují buď přímo v terénu (chodí do rodin) nebo se jedná o pracovníky náhradní rodinné péče (vedou děti, které jsou v pěstounské péči, v osvojení), dále pak je kurátor pro mládež (zlobivé děti). Celkem se jedná o 9 lidí a vedoucí.

Práce s dětmi ve veřejnoprávní ochraně – dozví se o problému, zmapují situaci v rodině (dle vyhlášky v cca 13 oblastech), převedou problémy v rodině na potřeby – vydefinují si, co rodina potřebuje. Už zde školy oslovují v rámci oblastí škola a učení a ptají se na konkrétní záležitosti. Pro zmapování využívají i další zdroje – např. škola, lékaři, rodina, sousedi, děti, spolužáci, Městská policie, Policie ČR,  PPP, SPC, neziskové organizace, nízkoprahové zařízení Coolna, obce, fary, Potravinová banka… Role OSPODu je koordinační – musí najít určitou síť pomoci, která dané rodině může pomoci. Pokud není dítě ohrožené, není důvod, aby s ním OSPOD dál pracoval (zastupují stát – v tomto případě je intervence zbytečná). V opačném případě si tuto intervenci musí zdůvodnit.

Individuální plán – charakterizuje formu pomoci, měl by být závazný, jednotlivé složky se na něm podílí. Vždy se mapují u dítěte ochranné (např. střecha nad hlavou) a rizikové faktory (např. konec nájemní smlouvy). Je potřeba specifikovat, kdo co má udělat, s tím, že hlavní aktivita je přímo na rodině.  

Někdy se ke spolupráci využívá případová konference. Je podobná výchovné komisi, ale koordinátorem, organizátorem a facilitátorem je OSPOD. Zvou dítě, rodinu (i širší), školu, příp. i doktora, či nějakého odborníka – dle problému, kterého se to týká. Na této konferenci se dá dohromady plán (realizovatelný) i s tím, kdo je za co zodpovědný a zároveň se řekne rodičům, i co se stane, když se něco nesplní. Zároveň platí, že domluvené body se musí realizovat. Většinou se situace zlepší, vzhledem k pravidelné práci s rodinou i navázání nějakého odborníka. Pokud se to ale nepovede, nastupují represivní opatření dle zákona (OSPOD - napomenutí dítěte, dohled nebo nařízení;  o úroveň výš jsou opatření podávaná k soudu – dohled, rodinná terapie, pobyt dítěte v SVP - dozoruje státní zástupce; o další úroveň výš je Policie ČR – trestní stíhání na rodiče; nejkrajnějším řešením (v případě ohrožení života dítěte), je odebrání dítěte od rodiny).

Další body, které ze setkání vyplynuly:

Pokud rodiče nejsou zbaveni svých práv, právo na informace od školy mají oba rodiče (i přesto, že již spolu nežijí). V rozvodovém procesu mají oba rodiče právo na to, aby dítě přihlásili či odhlásili ze školy.

Pro určení, zda je dítě ohrožené, jsou důležité i informace od škol, sousedů, policie, lékaře či z terénu.

Důležité kontakty – Právo na dětství, Iniciativa pro dítě 21.

Zpětná vazba od OSPODu – pokud o ni školy přímo požádají, do 30 dnů.

Významný prostor byl věnován kazuistice, na základě které byly jasně patrné jednotlivé kroky i kompetence všech stran.
Rodina, 3 děti – 1 předškolák, 1 dítě na I. st. ZŠ, 2. dítě na II. st. ZŠ. Předškolák ještě nenastoupil do školky – řeší Školský odbor (pravidelně 1x ročně mají seznam všech dětí, co mají nastoupit) – pokud dítě nepřijde k zápisu či nenastoupí, řeší Školský odbor. Dítě I st. – nenosí svačiny, není připraveno na výuku, nemá pomůcky, nechodí na obědy, dítě II. st. – má nějaké absence, výchovné problémy, zlobí. Škola mluví s dítětem, poté chce mluvit s rodiči – pokud nereagují, posílá ředitel doporučený dopis, event. řeší všechny možné varianty k obeslání. Rodič přijde – udělá se zápis, je snaha najít řešení. V případě obědů jsou školy schopny nabídnout pomoc v podobě Obědů do škol. Pokud se řešení nenajde, nastupuje další úroveň v podobě výchovné komise (učitel (vedení školy), výchovný poradce, metodik prevence) – nachází se řešení, event. se plánují další schůzky. Na vybrané výchovné komise by bylo dobré zvát i OSPOD jako podporu rodiny. Může to pomoci i při mapování celé situace. Navíc mohou poskytnout i kontakty na další organizace, které mohou pomoci. Nejtěžší je zmapovat potřeby dítěte. Dítě II. st. – pokud se to nepovede, problém se nelepší, ale zhoršuje, přechází se do fáze intervence. Opět dochází k mapování situace, zda se jedná o dítě ohrožené či ne a koordinování dalších aktivit i ve spolupráci se školou. U soudu pak dochází k sumarizaci všeho, co se do té doby událo vč. odůvodnění jednotlivých kroků.

Termín dalšího setkání: dle potřeby po dohodě

Zapsala: Renata Adámková

• 2464_map_zApis_ospod_220216.docx