Besedy se zúčastnilo 13 dětí a paní ředitelka Anna Gregorová. V průběhu setkání se připojila také paní učitelka Markéta Prágnerová. Dětem jsem se představila jako učitelka Eva a vysvětlila jsem jim, že si budeme povídat o podzimu a společně si přečteme pohádky.

V úvodu jsme se zaměřili na podzimní období a sklizeň na polích. Dětem jsem vyprávěla, že se na podzim sklízí obilí, kukuřice a slunečnice a že po sklizni mohou děti na polích například pouštět draky. K tématu jsem jim ukázala obrázek draků ze Šimonových pracovních listů č. 22, který posloužil jako podnět k rozhovoru o podzimních aktivitách. Do kruhu jsem před děti položila obilí, slunečnici a kukuřici. Potěšilo mě, že děti tyto plodiny poznávaly a dokázaly je správně pojmenovat.

Poté jsem dětem přečetla pohádku „Proč se draci smějí?“ z knihy „Veselý rok s pohádkami“. Po poslechu dostaly omalovánku vztahující se k příběhu, kterou vybarvovaly u stolečků. Následně jsme si v kruhu společně připomněli děj pohádky, zejména kouzlení Petra a tatínka, kteří se snažili vysvobodit draka. Prostřednictvím rozhovoru jsme se vraceli k jednotlivým událostem příběhu a k tomu, proč se draci smějí.

Dětem jsem dále nabídla k prohlížení fotografie polí a jednotlivých polních plodin. Společně jsme si povídali o sklizni a o tom, co se na polích pěstuje. Rozhovor tak navazoval na předchozí pohádku i na skutečné přírodniny, které si děti mohly prohlédnout. Další aktivita byla zaměřena na básničku „Jablíčko a jabloň“. Děti mě při jejím přednesu doprovázely pohybem, počítaly jablíčka a vybarvovaly jablka na stromě i pod ním. Procvičovaly tak nejen porozumění slovnímu sdělení, ale také počítání a orientaci na obrázku.

V další části besedy jsme si povídali o změnách v přírodě během podzimu. Připomněli jsme si, že vlaštovky na podzim odlétají a sýkorky u nás zůstávají. Hovořili jsme o tom, že jim můžeme v zimě připravovat krmení do krmítek, například semínka slunečnice. Děti si následně mohly samy vyloupat slunečnicová semínka a zrnka kukuřice, a přirozenou cestou tak poznávaly jejich podobu.

Na závěr jsem dětem znovu nabídla fotografie polních plodin a přečetla jim ještě svou pohádku „Jak kuřátko zabloudilo“. Setkání jsme zakončili společným fotografováním s omalovánkami, které si děti odnesly domů.

Přestože se jednalo o třídu malých dětí a školní rok teprve začínal, všechny děti si zaslouží pochvalu za spolupráci a komunikaci během besedy. Do rozhovorů se zapojovaly a společně jsme strávili příjemné chvíle při povídání o podzimu, poznávání plodin, pohybových aktivitách a poslechu pohádek. Vzdělávací setkání podporovalo rozvoj čtenářské pre/gramotnosti prostřednictvím poslechu literárních textů, připomínání děje, odpovídání na otázky, práce s ilustracemi a propojování příběhů s vlastními poznatky dětí.

Zapsala: Eva Fošenbauerová

• 4851_1.10.2026_mS-blsany_zapis.pdf