Komunikace, respektive pedagogická komunikace, mezi školou, rodiči a žáky je každodenní a zcela nezbytnou součástí života ve škole. Vést profesionální, efektivní a smysluplnou komunikaci nejsou rozhodně schopni všichni pedagogové, protože se jedná o značně specifikou dovednost velmi úzce související s charakterem a vlastní osobností pedagoga. Aktuálně realizovaný vzdělávací systém na pedagogických fakultách dostatečně nemotivuje studenty učitelství k osvojení a upevnění komunikačních kompetencí. Pedagogům tedy nezbývá nic jiného, než získávat zkušenosti od kolegů a samotnou vlastní praxí.
Lektorka v úvodu semináře seznámila zúčastněné pedagogy s typickými způsoby komunikace učitele, obecnými zásadami, překážkami v komunikaci, komunikačními bariérami a upozornila především na chyby, kterých se nejčastěji učitelé při komunikaci jak s žáky, tak rodiči dopouštějí.
Lektorka se samostatně věnovala komunikaci mezi školou a žáky, respektive mezi učiteli a žáky, a školou a rodiči. U každé z uvedených oblastí blíže specifikovala nejúčinnější metody a postupy a podrobně analyzovala nejběžnější chyby včetně možných důsledků.
Na závěr poskytla účastníkům semináře několik praktických rad zejména z vlastních zkušeností, které by jim mohly nelehkou situaci při problematické komunikaci, s níž se občas setká každý z nich, ulehčit a pomoci.
Účastníci ocenili zejména profesionální a vstřícný přístup lektorky bez zbytečné odborné terminologie, zejména množství příkladů z konkrétní praxe, respektive specifikaci typických komunikačních situací, na kterých lektorka demonstrovala nejčastější chyby a na druhé straně popsala nejefektivnější postupy vedoucí k asertivnímu řešení případné konfliktní situaci. Seminář proběhl ve velmi přátelské a příjemné atmosféře a účastníci jej hodnotili jako velmi podnětný.
Zpracovala: Mgr. Ing. Silvie Svobodová